|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
|
|
Ideal Crisis Management Mechanism for Credit Institutions and Investment Firms in the European Union
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (oponent)
Ideální model resolučního mechanismu pro banky v Evropské unii Abstrakt: Finanční krize, která vypukla mezi lety 2007 až 2008, přinesla nejvážnější ekonomický pokles od tzv. velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Regulátoři na obou stranách Atlantiku byli zaskočeni a brzy se ukázalo, že nemají vhodné nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné účinně zacházet se selhávajícími bankami, či finančními institucemi, jejichž selhání by mohlo narušit finanční stabilitu nejen na úrovni států, ale celosvětově. Důsledkem bylo, že se centrální banky zejména ve Spojených státech a eurozóně staly nejdůležitějšími aktéry v boji proti finanční krizi a de facto jedinými "vládními agenturami" schopnými rychle reagovat a přijímat rozhodná opatření. Jejich včasná reakce s největší pravděpodobností odvrátila kolaps globálního finančního systému, i když se to neobešlo bez kontroverzí. Nejvýznamnější z těchto kontroverzí jsou v této disertační práci analyzovány s cílem zjistit, jakou roli by měla mít centrální banka během finanční krize. Vlády následovaly centrální banky s obrovskými bankovními sanacemi za použití peněz daňových poplatníků. V mnoha zemích šly vlády nad rámec poskytování likvidity, kdy banky a finanční instituce znárodňovaly, což v mnoha případech ohrožovalo jejich vlastní solventnost. Přestože...
|
|
|
Postavení Evropské centrální banky podle evropského práva. Dohledové pravomoci Evropské centrální banky v systému Bankovní unie.
Marečková, Markéta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Dohledové pravomoci Evropské centrální banky v systému bankovní unie Abstrakt Záměrem diplomové práce na téma dohledových pravomocí ECB bylo vymezit a co nejpřesněji definovat pravomoci svěřené ECB při výkonu Jednotného mechanismu dohledu, aby bylo možné zodpovědět základní hypotézu této práce, která tvrdí, že výkon dohledových pravomocí posílil postavení ECB mezi institucemi EU. Práce tak průřezově mapuje nastavení pravidel dohledu v rámci Jednotného mechanismu od vzniku Bankovní unie, včetně vývoje jemu předcházejícímu až k současnému výkonu dohledu, který je ovlivněn recentní judikaturou SDEU, která dotváří celkový obraz pro fungování prvního pilíře bankovní unie. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe logicky navazují. První se zabývá definováním, co je bankovní unie a jaké okolnosti vedly k jejímu vzniku. Ve druhé se popisuje vnitřní struktura bankovní unie a zároveň také legislativní rámec, na kterém je bankovní unie vystavěna. Třetí část se zaměřuje již výhradně na Jednotný mechanismus dohledu a jeho zavedení do struktury činnosti ECB, včetně důležité otázky odlišení dohledových pravomocí od kompetencí ECB v oblasti měnové politiky. Čtvrtá kapitola se věnuje judikatuře, jak SDEU tak národní, která již k tématu bankovního dohledu vznikla, protože je to podstatná otázka dělby...
|
|
|
Evaluation of the Impact of Banking Regulation on the Stability of Banking Sector in CEE EU Members
Wang, Mengyao ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Ji, Yuemei (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato práce studuje dopad evropských bankovních regulačních reforem na stabilitu zemí střední a východní Evropy po finanční krizi s ročními údaji z Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska od roku 2009 do roku 2019. Práce dospívá k několika závěrům. Zaprvé, zvýšení minimálního poměru kapitálové přiměřenosti Tier 1 prostřednictvím CRR / CRD IV významně nepodpořilo stabilitu bank ve vybraných zemích. Ukazuje se však, že poměr celkové kapitálové přiměřenosti je pozitivně a významně spojen s celkovým rizikem platební neschopnosti. Zadruhé, uvolnění omezení by mělo negativní dopad na stabilitu banky měřené z-skóre banky. Zatřetí, země s otevřenějšími přístupy k regulaci a dohledu mají tendenci mít stabilnější banky, zatímco přísnější omezení vstupu zvyšují křehkost bank. Začtvrté, vezmeme-li pouze proměnné pojištění vkladů jako vysvětlující proměnné, může zvýšení úrovně krytí pojištění vkladů ztlumit stabilitu banky. Při kontrole ostatních indexů regulace a dohledu však výsledky neukazují žádný významný vliv systému pojištění vkladů na z-skóre banky. A konečně, proměnné dohledu nejsou významně spojeny se stabilitou bank ve vybraných zemích.
|
|
|
Ideal Crisis Management Mechanism for Credit Institutions and Investment Firms in the European Union
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent) ; Radvan, Michal (oponent)
Ideální model resolučního mechanismu pro banky v Evropské unii Abstrakt: Finanční krize, která vypukla mezi lety 2007 až 2008, přinesla nejvážnější ekonomický pokles od tzv. velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Regulátoři na obou stranách Atlantiku byli zaskočeni a brzy se ukázalo, že nemají vhodné nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné účinně zacházet se selhávajícími bankami, či finančními institucemi, jejichž selhání by mohlo narušit finanční stabilitu nejen na úrovni států, ale celosvětově. Důsledkem bylo, že se centrální banky zejména ve Spojených státech a eurozóně staly nejdůležitějšími aktéry v boji proti finanční krizi a de facto jedinými "vládními agenturami" schopnými rychle reagovat a přijímat rozhodná opatření. Jejich včasná reakce s největší pravděpodobností odvrátila kolaps globálního finančního systému, i když se to neobešlo bez kontroverzí. Nejvýznamnější z těchto kontroverzí jsou v této disertační práci analyzovány s cílem zjistit, jakou roli by měla mít centrální banka během finanční krize. Vlády následovaly centrální banky s obrovskými bankovními sanacemi za použití peněz daňových poplatníků. V mnoha zemích šly vlády nad rámec poskytování likvidity, kdy banky a finanční instituce znárodňovaly, což v mnoha případech ohrožovalo jejich vlastní solventnost. Přestože...
|
|
|
Analýza aktuálního stavu bankovní unie
Sluka, Petr ; Blahová, Naďa (vedoucí práce) ; Marková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl přiblížit vývoj budování bankovní unie, popisuje její jednotlivé části, vysvětluje, za jakých okolností vznikla, zkoumá, jaký je její současný stav a hodnotí její dosavadní a potencionální přínos respektive rizika, která doprovází bankovní unii. Popisuje, jak Evropská unie dnes přistupuje k regulaci a dohledu bank a jaká poučení si vzala z finanční krize. Dále také předjímá budoucí podobu bankovní unie a bankovního sektoru v Evropě a analyzuje vývoj veličin, které souvisí s dohledem a regulací bank.
|
|
|
Dohled nad finančním systémem v Evropské unii
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Předložená práce se zabývá uspořádáním dohledu nad finančním systémem v Evropské unii, přičemž svým obsahem i strukturou navazuje na dva hlavní dohledové pilíře - Evropský systém finančního dohledu (ESFS) a jednotný mechanismus dohledu (SSM). Kapitola první poskytuje historický přehled vývoje evropského finančního dohledu až k nedávné finanční krizi, v níž lze hledat základy motivace pro vznik současného systému. V kapitole druhé a třetí je zevrubně vysvětleno fungování ESFS i SSM, včetně interakcí s národními dohledovými orgány s důrazem na jejich vztah s Českou národní bankou. Průběžně je také poukazováno na některé kontroverzní prvky současného systému, jako je např. spíše regulatorní než dohledová povaha Evropských orgánů dohledu navzdory původním proklamacím, nízká akceschopnost těchto orgánů či částečně iluzorní požadavek evropských nařízení na kompletní nezávislost zástupců národních orgánů dohledu v evropských strukturách. Důraz na dopady na Českou republiku je patrný i z podkapitoly týkající se potenciálního připojení ČR do jednotného mechanismu dohledu. Zde docházím k závěru, že by bylo vhodné připojení až současně s přijetím eura za národní měnu a také by bylo dle mého názoru provést změny v Ústavě ČR vzhledem k nezávislosti ČNB při plnění svého ústavně zakotveného primárního cíle a...
|
|
|
Analysis of the approaches of Central and Eastern European countries towards their membership in the Banking union
Samuelis, Tomáš ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Fleischmann, Luboš (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza přístupu zemí střední a východní Evropy k členství v bankovní unii. Zvolené téma jsme zkoumali na základě vybraných strukturálních charakteristik bankovních sektorů dvou skupin zemí s odlišným přístupem k bankovní unii. Komparace vybraných charakteristik poukázala na nekonzistentnost zvolených postojů. Dále práce sleduje motivaci zahraničních bank pro výběr nebo změnu právní formy "svých" bank na hostitelských trzích. Práce identifikuje oblasti, v nichž hostitelská vláda země mimo bankovní unie může zasáhnout tak, aby zabránila snahám bank o změnu právní formy na pobočku, čímž zachová pravomoci v oblasti regulace na vnitrostátní úrovni. Diplomová práce v prvních dvou částech předkládá čtenářům 2 pilíře bankovní unie, Jednotný mechanismus dohledu a Jednotné řešení bankovních krizí, a také shrnuje výsledky výkonu dohledu Evropské centrální banky po provedení prvního komplexního hodnocení.
|
|
|
Analýza dobrovolného vstupu České republiky do bankovní unie
Spáčilová, Monika ; Štěpánek, Pavel (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zhodnotit možné výhody a nevýhody dobrovolného vstupu České republiky do bankovní unie. Koncept bankovní unie vznikl jako reakce na nedůvěru finančních trhů eurozóny po globální finanční krizi. Česká republika má, jako země stojící mimo eurozónu, možnost se do unie dobrovolně přihlásit a zahájit režim tzv. úzké spolupráce. Pro zřetelnější obraz konceptu bankovní unie, je její historický vývoj a struktura vložena do kontextu geneze bankovní regulace v Evropské unii. Na teoretickou část navazuje charakteristika českého bankovního trhu a komparace vybraných ukazatelů s ostatními státy Evropské unie. Na základě získaných poznatků jsou analyzovány jednotlivé výhody a rizika dobrovolného vstupu do bankovní unie.
|
|
|
Ekonomické a právní aspekty bankovní unie EU
JECHOVÁ, Hana
Tato diplomová práce se zabývá projektem bankovní unie EU. Teoretická část práce obsahuje ucelený pohled na tento významný projekt, například důvod vzniku, vysvětlení jednotlivých pilířů a s tím související legislativy. V praktické části jsou analyzovány reálné dopady bankovní unie v rámci České a Slovenské republiky a rovněž další potenciální dopady, jež by České republice přineslo připojení k bankovní unii.
|
host ::
RSS.